Vše o spaní a snech

Spánek je přirozený stav těla, kdy se sníží fyzická i psychická aktivita. Ale zas nemůžeme tvrdit, že je to stav úplného útlumu, i ve spánku naše tělo i mozek jistým zvláštním způsobem pracuje (např. sní). Třeba sluch je v pohotovosti, ale zas rozlišuje důležitost podnětů (matku např. spíš vzbudí pláč dítěte než projíždějící auto). Obecně platí, že 16 hodin bdíme a 8 věnujeme spánku. Lišíme se i v úrovni ranní bdělosti.

Ranní ptáčata jsou nejaktivnější ráno a dopoledne. Odpoledne a večer hýří energií noční sovy.

  Spánek je řízen vyšším systémem cirkadiánního cyklu. ,,Cirkadiánní cyklus je tendence k pravidelnému střídání větší či menší fyziologické, behaviorální a psychické aktivity." (Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2017.) Podstatný vliv na celý cyklus má světlo, které udržuje bdělost a po jeho ztrátě se začíná syntetizovat melatonin, hormon spánku. Tento cyklus mají i zvířata, hmyz a rostliny.
  Rozebereme si nyní stádia spánku. Přechod z bdění do spánku má u každého stejný scénář, ale jinou rychlost. Když se uložíme, nejprve přichází velké změny polohy těla. Prohlubuje se dýchání, pohroužíme se do hypnagogického stavu (přechod mezi klímáním a bděním/spánkem). Když usínáme, uvolňují se svaly, snižuje tlukot srdce a krevní tlak. Stádia spánku se mapují pomocí nepostradatelného přístroje EEG (elektroencefalograf), kdy malé elektrody na hlavě mapují elektrickou aktivitu mozku prostřednictvím vln na záznamu.

Nyní dojde k samotným stádiím:
1. Usínání (hypnagogie)
2. Lehký spánek- větší, pomalejší vlny, spánková vřetena a K- komplexy
3. Hluboký spánek- pomalé, delta vlny s velkou amplitudou
4. Hluboký spánek- více než polovina záznamu delta vlny


  Po skončení cyklu se spánek vrací do 2. a 3. fáze, které se posléze střídají. Za celý spánek se objeví cca 4 fáze hlubokého a 1 lehkého spánku. 


Lehký spánek (REM)
- pojmenován podle pozorovatelného rychlého pohybů očí (rapid eye movement) v této fázi
- EEG ukazuje beta a theta vlny
- též nazýván paradoxní spánek, protože srdeční frekvence je podobná bdění, ale ne tak pravidelná 
- ačkoliv spíme, mozek intenzivně pracuje, ale svaly jsou kompletně paralyzovány (krom srdce, bránice, okohybných svalů a hladkého svalstva)
- zdají se nám bizarní, bláznivé sny s emočním nábojem


Hluboký spánek (nREM/nonREM)
- slouží k odpočinku a obnově tělesných sil
- také se nám zdají sny, ale kratší a nevýrazné
- při probuzení jsou vidět známky vzrušení (do genitálií se nahrne krev)


Hypnagogický stav
- jinak také halucinace (samovolně se spouští během dřímoty)
- objevují se po jednotvárné činnosti (např. sbírám houby, a pak všude uvidím houby)
- působí živě, ale nemáme narušené testování reality (víme, že to není opravdové)


Sny
- nejčastěji se objevují zrakové a sluchové v REM fázi
- narušeno testování reality
- ve snu se objeví pouze místa a osoby, které jsme v realitě již viděli
- výrazný emoční náboj (spíš negativní)
- trvání snů odpovídá skutečnému času
- lucidní sny: sen můžeme ovládat vlastní vůlí- měnit postavy, místa i situace (nebo se sám probudit), malé procento lidí to svede odjakživa, jinak toho lze dosáhnout tréninkem (viz https://www.lucidnisneni.cz/web/techniky-jak-lucidne-snit/)
- důležitý prvek v mentální hygieně, paměťových procesech (třídí vzpomínky do dlouhodobé paměti)


Kdo zkoumal sny?
  První osobnost, která se systematicky začala zabývat sny, je Sigmund Freud. Vydal o tomto tématu publikaci Výklad snů roku 1900, což byl zároveň úvod do jeho teorie psychoanalýzy. Ve zkratce Freud věřil, že v našich snech jsou skryty naše tajné touhy, vášně a strachy, a aby pro nás nebyly příliš zničující, schovají se za zdánlivě nevinný obsah. Sen se tedy dělí na latentní obsah (skryté poselství snu) a manifestní obsah (na první pohled neškodný obsah se skrytou zprávou). Pouze člověk sám může ze snu vyčíst, co se mu nevědomí snaží naznačit, protože každý má své vlastní symboly a nikdo jiný nezná jeho život natolik dobře jako člověk sám. Freud si vedl snový deník, kam zaznamenával sny do nejmenších detailů, a poté je luštil. Kdokoliv si může začít vést deník snů, jen nezapomenout popsat vše a kompletně celý sen, poté si symboly spojit (např. s věcmi, co se udály předchozí den, s čím člověk momentálně bojuje atd.) a významy se začnou objevovat. Freudův výklad snů bývá však kritizován, není potvrzeno, že je funkční metodou analýzy nevědomí. Nemůže však popřít, že i kdyby nakonec nefungoval, člověk si beztak do snů dosadí své vlastní významy a nahlédne do vlastního nitra. 


  Freudův nástupce Carl Gustav Jung chápal sny také jako skrytou symboliku nevědomí, ale tvrdil, že lze číst rovnou z manifestních obsahů. Hovoří též o kompenzační funkci snů, kdy se nám výplní to, po čem v životě prahneme, ale nemůžeme toho momentálně dosáhnout.


  Z novodobých výzkumníků je téměř povinností zmínit Dalea Edgara a Willa Dementa (ano, opravdu se tak jmenuje), kteří v oblasti snů a spánku zmapovali široké území a jejich výzkumy stojí za prostudování, pokud vás tato oblast zaujala.


Spánková hygiena
 Každou noc by se mělo chodit spát v ten samý čas, i ve stejný čas vstávat. U lidí s poruchou spaní by neměla být denní zdřímnutí, mohou nahrazovat noční spánek. Ale za normálních okolností zdřímnutí během dne do 30 minut příznivě ovlivňuje funkčnost. Pravidelné cvičení zlepšuje spánek (ovšem nesmí se cvičit min. 4 hodiny před spánkem!). Tři hodiny před usnutím se již nic nejí. Omezit stres nám pomůže ke klidnějšímu usnínání i spaní.

  Měli bychom být v tiché, spíše chladnější zatemněné místnosti s čerstvým vzduchem. Ideální je globálně 8-9 hodin spánku. Dlouhý dopolední spánek zpomaluje metabolismus a spáč je po zbytek dne utlumený a bez nálady.


Potíže se spánkem
Insomnie (nespavost)- může mít mnoho důvodů, ale měla by se vyřešit dříve, než dospěje do nebezpečného stavu deprivace (viz níže), dlouhodobá nespavost je charakteristická poruchami pozornosti a paměti, úzkostí a podrážděním a mikrospánky
Narkolepsie- nebezpečná porucha spánku, kdy vás může spaní přepadnout kdykoliv a kdekoliv- nezáleží na situaci ani únavě organismu, člověk tak může usnout na pár minut třeba uprostřed silnice, je zatím neléčitelná
Spánková apnoe- při spaní člověk přestává dýchat, může se tak dít na různě dlouhou dobu a různý počet během noci, postižený se nedostatkem kyslíku většinou budí s lapáním po dechu
Spánková deprivace- extrémní nedostatek spánku působí ničivě na naši psychiku, projevy nespavosti se zde projevují v masivní míře, hrozí ztráta vnímání času a prostoru, ztráta ve vlastních myšlenkových pochodech