Skupiny a dav

Sociální skupina není jen tak nějaké seskupení lidí. Abychom ji mohli pojmenovat skupinou, musí splňovat následující body:

  • Členové jsou různě postavení v hierarchii skupiny
  • Skupina má své vlastní ideály a pravidla
  • Lidé ve skupině na sebe navzájem působí, mluví spolu atd.
  • Členové se cítí být součástí skupiny
  • Jeden člověk patří do více skupin 


Jak skupina ovlivňuje jednotlivce

Skupinu pohání dvě hlavní síly; sociální facilitace (definovaná Tripletem) a inhibice (def. Ringelmanem). Facilitace je nabuzovací síla- když se jedinec v rámci skupiny snaží na plný výkon, tak dílem soutěživosti ho skupina požene k ještě větším výsledkům. Když je ale nálada ve skupině spíše lenivá, potáhne jedince o to více k nečinnosti (soc. inhibice). 

Jestli ve skupině zavládne facilitace nebo inhibice určuje ,,zákon sociálního vlivu". Latané na jeho zákon aplikoval tzv. žárovkový model- jak bude světlo silné záleží na počtu a blízkosti žárovek; zrovna jako na intenzitě jejich záření. To samé se vztahuje i na dvě rozličné síly ve skupině, jen s rozdílem, že žárovky představují členy.

Sociální polarizace- laicky ,,posun k riskantnosti". Týká se skupinové debaty. Názor se vždycky posouvá buď k většímu extrému nebo k více konzervativnímu názoru (opět záleží na tom, jaké stanovisko zastává většina členů). 


Poslušnost vůči autoritě

Všechny informace v tomto odstavci pochází z experimentů S. Milgrama o poslušnosti. Experiment bude rozebrán v samostatném článku. Samotné výsledky potvrdily, že člověk intuitivně tíhne spíše k poslušnosti a podřízenosti autoritě a je pro něho těžké vzdorovat. Tato skutečnost je zesílena v asijské kultuře kolektivismu. V Milgramových experimentech jedince autorita dokázala přinutit dělat věci, kterých by člověk sám nebyl nikdy schopen. Často se tak vysvětlují některé zločiny páchané během druhé světové války. 


Konformita

Solomon Ash se svými experimenty je známou osobností v sociální psychologii po mnoho let. Dokázal, že jev konformity (přizpůsobení se jedince k většině skupiny) dokáže svou silou znejistit i silné osobnosti. Ve skupině je těžké jít proti většině. Tak není překvapením, že při Ashových experimentech síla skupinového souladu nabourala i zjevně logicky správné názory jednotlivce a přinutila ho zastávat banální názor většiny


Psychologie davu

Dav je dynamický, labilní celek. Zkoumal jej G. Lebon a zjistil, že v davu dochází k deindividuaci (odcizení se vlastní osobě) a emocionální nákaze (emoce přenáší z jednoho na druhého a eskalují závratnou rychlostí). Člověk se stává anonymní složkou většího celku, a tak lépe propadá davovým emocím.

V davu dochází k nebezpečnému jevu, tzv. ,,Stander-by efektu" (efektu přihlížejícího). Čím více lidí je přítomno zločinu nebo jinak ohrožující situaci (např. kolapsu staršího člověka, přepadení, postřelení..), tím menší je pravděpodobnost, že někdo zasáhne. Všichni přihlížející jednoduše zamrznou a nejsou schopni jednat. Dalším činitelem v tomto jevu je tzv. ,,difůze odpovědnosti" (každý si myslí, že ostatní mohou také pomoct a odpovědnost přehodí na jiné- ve finále nikdo nic neudělá). Důležité je v tomto případě nabourat nečinnost, chopit se co nejdříve iniciativy a určitým lidem rozdělovat konkrétní úkoly..