Sigmund Freud a psychoanalýza

Došli jsme v časové linii k jedné z nejznámějších osobností psychologie. Sigmund Freud byl člověkem, který je v dnešní době rozporuplný- odborníci na něho mívají různé názory, ať už si myslí, že to byl revoluční vizionář nebo narušená osobnost s bláznivými představami přetavenými do teorií. Pravdou však zůstává, že Freud významně ovlivnil psychologii a psychoterapii ve své době. Sdílel osud již zmiňovaného Spinozy jako dvojitý ,,outsider"- jako Žid v tehdy antisemitsky naladěné Vídni a vyhnanec ze židovské obce kvůli oproštění se od židovské víry (jeho otce i jeho samotného). Tento fakt vyhnance Freud zdůrazňuje, ale zášť občanů Vídně poněkud zveličoval a zlí jazykové tvrdí, že se záměrně stylizoval do role opuštěného hrdiny.O Freudovi bezpečně víme, že byl ateistou, bojoval za prolomení předsudků o sexualitě, trpěl sám neurózami a pokoušel se je pomocí své psychoterapie překonat. Byl také skvělým hypnotizérem. 

Narodil se roku 1856 v Příboře na Moravě. Vyrůstal v rodině s mladou matkou a otcem, k němuž choval ambivalentní pocity lásky i nenávisti. Protože v rodině žilo sedm sourozenců, žili v chudobě. Freud byl zároveň byl silným kuřákem a prošel si obdobím braní kokainu, kdy věřil, že našel účinné antidepresivum (dokonce jej doporučoval svým kolegům). A ačkoliv působil přísným a autoritativním dojmem, měl rád humor a rád vyprávěl vtipy.

Kariéra

Roku 1873 nastoupil na studia na Lékařské fakultě Vídeňské univerzity. Medicína však nebyla oborem, který by mu příliš silně přirostl k srdci. Zato ho zaujala fyziologie a toužil jí zasvětit život výzkumu v této vědě; ale nebylo to možné s jeho židovským původem a faktem, že ho stále finančně podporoval otec. A tak začal pracovat ve Vídeňské všeobecné nemocnici jako odborník na diagnózy chorob a poškození mozku.Svou slibnou kariéru započal přátelstvím s Jofesem Breuerem, vídeňským lékař a fyziologem. Předzvěst jeho pozdější slávy se poprvé zablýskla u případu Breuerovy pacientky, které se s Freudem společně věnovali. Hovoří se o ní pod krycím jménem Anna O. (skutečným jménem Berta Pappenheimová), která trpěla hysterií. Pohybujeme se v roce 1882, když ji společně začali léčit metodou hypnózy spojenou s vyjádřením všech pacientčiných niterních pocitů a strachů (tzv. léčba mluvením). Berta samotná tomu říkala ,, vymetání komína".V roce 1886 si Freud konečně otevřel jeho vytouženou ordinaci (coby specialista na neurologické mozkové poruchy). Příliš pacientů však neměl, ale mohl se spolehnout na přítele Breuera, který mu vždy poslal některé hysteriky z vlastní ordinace. U Freuda byli léčení tehdy módní záležitostí- elektroterapií, kdy jim tělem pouštěl elektřinu, aby zabránil záchvatům. Dále aplikoval hypnotickou sugesci, kdy pacientům vsugeroval, že po probuzení z hypnózy jejich příznaky vymizí. Výsledky ale byly nedostatečné, a tak se spíše spoléhal ne metodu léčby mluvením, kterou s Breuerem praktikovali na Bertě, kdy mohli pacienti vyprávět o traumatech. Roku 1895 vydali s Breuerem knihu Studie o hysterii.

Nové metody

Freud zkonstruoval techniku volných asociací- pacient mluví o všem, co mu přijde na mysl a postupně se dostává do jádra problému, které zodpovídá za jeho potíže. Mluví se o všem, co člověka v dané chvíli napadne, bez autocenzury. Nešťastně skončeným případem s mladou dívkou, která zničehonic odmítla léčbu, si Freud uvědomil zrádný Fenomén přenosu. Pacient přenese vnitřní konflikt na jinou osobu (např. ona dívka ukončila terapii ze strachu před Freudem, kterého si spojovala s mužem, který mohl za její duševní trápení).Uznával myšlenku determinsmu- každý duševní jev musí mít svoji příčinu.Vydal knihu Psychopatologie všedního života (r.1901), kde mj řešil přeřeknutí, zapomínání apod. Kniha se korunovala na horní příčku Freudových nejčtenějších knih. Po roce 1900 (kdy publikoval další z jeho významných knih, Výklad snů) jeho sláva vzrůstá a vrcholu dosáhne mezi světovými válkami. Za 2. sv. války emigruje do Londýna s ničivými bolestmi z rakoviny čelisti (ale ani to ho nedonutilo přestat s kouřením). Dne 23. 9. 1939 Sigmund Freud požádal svého lékaře, aby jej navždy uspal vysokou dávkou morfia a nemusel dále snášet bolesti. A tak jeho život pohasl.

Psychoanalýza

Jelikož podroboval duševní děje důkladnému drobnohledu, jeho učení se jmenuje psychoanalýza. Jeho dílo i filozofie duševního života jsou rozsáhlé, ale my si vyjmenujeme pouze nejdůležitější pilíře.

Pudy

Jsme jednoduché bytosti řídící se principem slasti. Všichni chceme uspokojit naše dva základní pudy: Eros (sexuální pud) a Thanatos (pud zkázy, agrese). To však ne vždy jde v naší společnosti a pod tlakem okolí, tak si nacházíme pseudoformy jejich vybití (např. sebevyjádření v umění).

Topografický model

Naše psychika se skládá na tři úrovně- vědomí (naše plně bdělé a uvědomělé já), předvědomí (brána do hlubších oblastí duše) a nevědomí (zde sídlí naše skrytá přání, strachy, pudy, sexuální potřeby a traumata, která jsme vytěsnili ze života, ale dále nám deformují psychiku).

Strukturální model

Během vývinu člověka vznikají nové vrstvy jeho osobnosti. První je ID- vrozené, sídlo pudů a fungující na sobecké potřebě uspokojení svých přání. Mezi druhým a třetím rokem se tvoří EGO, uvědomění sama sebe jako konkrétní, jedinečné bytosti. Je to kontrolor, který omezuje vůli a nenasytné pudy ID. Poslední složkou je SUPEREGO, jinak náš zvnitřnělý obraz rodiče. Nosič morálky, svědomí, hodnotového žebříčku. Ukazuje nám obraz ideálního já, kterým bychom se chtěli stát.

Psychosexuální vývoj

Freud tvrdí, že si dítě prochází různými stádii vývoje, kdy je fixované na určité cesty vyjádření své sexuality. Od narození do druhého věku je období orální, kdy k uspokojení dojde při kojení a stimulaci prsu ústy. Dalším je anální, ve druhém a třetím roce, kdy dítě promítá agresi do vylučování a zadržování stolice. V tomto období se také setkáváme s Oidipovským (u chlapců) a Elektřiným (u dívek) komplexem. Dítě chová silnou náklonnost k rodiči opačného pohlaví a druhého vnímá jako soka, který mu chce druhého rodiče ukrást. Následující období je falické, kdy dítě manipuluje s vlastními pohlavními orgány. Při nástupu na první stupeň školy dochází k útlumu, tzv. latentní fázi. Sexuální energie se skrytě projevuje ve zdánlivé hyperaktivitě dítěte. Poslední stadium je genitální a přichází společně s pubertou. Jedinci se již uspokojují pohlavním stykem.

Obranné mechanismy

Tato teorie je všeobecně známá, málokdo však ví, že jej autorem je Freudova dcera Anna. Když se člověk dostane do nepříjemné, až traumatizující situace, nastoupí jedna z mnoha odpovědí psychiky mající za úkol nás chránit. Freud definoval např.: 

- závislosti, odpoutávají pozornost jinam (jídlo, nakupování, drogy..). 

- útěk (do nemoci, práce- workoholismus, fantazie)

- sebepoškozování popř. suicidialita

- vývojový propad do menšího věku (chováme se jako dítě) nebo mohutný, nepřirozený skok dopředu 

- neurózy (převtělení problému do maskujících příznaků), vytěsnění traumatu do nevědomí