Paměť

Paměť je schopnost uchovávat informace. V evoluci hrála významnou roli, umožnila nám sbírat zkušenosti a poučit se z chyb, tudíž se na evolučním žebříčku posouvat dál. 

Paměť hojně zkoumal Hermann Ebbinghaus v druhé polovině 19. století. Svými experimenty (kdy si měli probandi zapamatovat za určitý čas nesmyslná slova a poté si je vybavovat) teoreticky zachytil hranice naší paměti- definoval křivku zapomínání (vztah mezi časem a zapomenutými informacemi). Drtivá většina probandů zapomněla 60% informací do hodiny, z toho vyplývá, že bychom si nově nabyté informace měli opakovat po 10 minutách, hodině a 24 hodinách, aby nám toho v hlavě zůstalo co nejvíc (takový malý tip na začátek :-))    

Rozdělení paměti podle času zapomenutí:

Senzorická (ultrakrátkodobá)- skládá se z aktuálních informací, které zrovna vnímáme- vypouštíme je ihned, co proběhnou (např. rozhlížíme se po místnosti a polovinu předmětů v ní ihned zapomeneme)

Krátkodobá- trvá několik sekund, max. minutu, Miller definoval její kapacitu na 7+-2 chunks (smysluplné jednotky informace)

Střednědobá- trvá do 24 hodin

Dlouhodobá- informace si pamatujeme nad 24 hodin

Dlouhodobá paměť

Dlouhodobá paměť se skládá z explicitní a implicitní složky

Explicitní část v sobě uchovává drahocenné vzpomínky na naše životní události a fakta obecně. Bez ní bychom to nebyli my. Zahrnuje autobiografickou (též epizodickou) paměť, která se stará právě o naše osobní zážitky a informace týkající se našeho života. Sémantická paměť pak přechovává obecné informace (např. zeměpisné polohy,násobilku). 

Zbylá implicitní (také procedurální) uchovává vzpomínky na jednotlivé činnosti, naše dovednosti (např. hra na kytaru).

Druhy paměti

Mechanická- využívaná dětmi do druhého stupně základní školy, informace se učí nazpaměť, ,,jako básničku" bez podrobnějšího zamyšlení se nad nimi

Logická- vědomosti se získávají propojováním jednotlivých informací, zamýšlením se nad látkou

Paměť funguje na jednoduchém, v podstatě všeobecně známém principu. Jako první si informaci zakódujeme (záměrně nebo i bezděčně). Pak nastoupí retence- informace se uloží napevno v paměti. Přijde okamžik, kdy si ji potřebujeme vybavit (reprodukce). A nakonec, pokud není osvěžována, informace zanikne v procesu zapomínání.

Zvláštní situace nastává u dětí do tří let. Zjistíme, že vzpomínky na toto období nám jaksi chybí- za tím stojí dětská amnézie, kdy dítě zapomene na události, které se mi do věku tří let staly (vědomě je nemá zakódované jako vzpomínky).

Naše paměť nefunguje vždy úplně správně. Občas si vzpomínky nechtěně zkreslíme. Můžeme si neúplné vzpomínky nevědomky dotvořit nebo složit z ostatních jako mozaiku. Nebo chybějící informace na základě nějaké drobnosti nebo náhody rovnou vytvořit, opět nevědomě.

Jak zlepšit paměť?

Odpověď je jednoduchá. Pokud tento text čtou studenti děsící se následující zkoušky, klíčem je si látku opakovat nejlépe v intervalech popsaných na začátku článku (10 minut, hodina, po 24 hodinách). Důležitý je pořádný spánek- přes noc se informace ukládají do dlouhodobé paměti (a tak je učení noc před testem vysoce riskantní podnik). Jinak existují různá cvičení na posílení paměti, která je z dlouhodobého hlediska vhodné dělat pravidelně, zejména ve starším věku.

Jak si lépe zapamatovat?

Určitě jste někdy slyšeli o mnemotechnických pomůckách. Jedná se o zjednodušení zapamatování informací. Dobré je pospojovat si informace do vyšších celků, dávat si je do souvislostí a propojovat. 

Další metodou je akronym (slovo složené z počátečních písmen vice slov) nebo akrostyk (slovo složené z první dvou nebo tří začátečních písmen vice slov).