Na čem nám záleží? Postoje a skryté hodnoty za nimi

Naše postoje bezpochyby určují náš vnitřní svět. Napoví nám, co se nám zdá hezké, správné, dobré a co naopak špatné nebo dokonce ohavné. Postoj je náš vnitřní hlas, který hodnotí všechno kolem nás; ať jsou to lidé, věci nebo názory, představy. Můžeme jasně vědět, proč se v nás postoje utvořily. Postoje se odvozují od našich hodnot.

Hodnoty v sobě máme uložené v podobě podstatných pilířů podpírajících naši morálku. Naše hodnoty jsou vlastně osobní předpoklady, přesvědčení, že se zvířatům neubližuje nebo černá barva je symbolem smutku. Mají mnoho podob.

Kde tedy získáme naše prvotní náhledy na svět, postoje, nebo to, co vnímáme jako důležité- hodnoty? Jako malé děti dokážeme vnímat našima citlivýma očima a ušima pozorovat, co je důležité pro naše rodiče, sourozence. A brzy se začínáme chovat podle pravidel, která v rodině panují. Hodnoty tedy přejímáme z rodinného prostředí, jsou dále pilovány našimi zkušenostmi (ovšem v mnohem menší míře- primárně záleží na našich raných zkušenostech, které do čisté mysli dítěte vloží základ morálního myšlení).

Víme tedy, že postoje jsou poměrně stabilní názory na něco- na různé škále spektra od pozitivního k negativnímu. Postoje se sestávají ze tří stavebních kamenů: jsou jimi kognitivní, emocionální a konativní složka.

Kognitivní složka se odráží od našeho vědomého, racionálního názoru na danou věc. Je to zdůvodnění, jasný a přímý výrok, který v našem nitru ospravedlňuje náš postoj.

Emocionální složka je emoční náboj, který jiskří v našem postoji jako pulzující energie. Je to naše čistá emoce, pocti. Odpor, spokojenost, strach a jiné.

Konativní složka je všechno jednání a chování, které pramení z našeho postoje. Cokoliv, co uděláme z popudu našeho postoje, sem patří. A tendenci k jednání v souladu s postojem máme vždy. I přestože si občas svůj postoj neumíme racionálně zdůvodnit.

La Pierův paradox

V jistých situacích se stává, navzdory našim poznatkům, že podle svých postojů nejednáme. Dokázal to R. T. Lapierre svým experimentem. V Americe zaujaté proti Číňanům postupně obvolal několik hotelů a zeptal se, zda by ubytovali čínského zákazníka. Recepční odmítli. Pak ale se svými čínskými přáteli navštívil tyto hotely a ptal se recepčním přímo. A čínští hosté nakonec ubytováni byli. La Pierův paradox označuje nesoulad jednání s naším postojem. Toto jednání může být ovlivněno mnoha vnějšími i vnitřními vlivy.

Možnosti změny postojů

Postoje se mění těžce. Ale přeci jen existují dvě varianty. Postoj se buď mění pomalu a pozvolna působením různých jevů, chce to však čas a stálé ovlivňování. Přesto se tímto způsobem mění jen okrajové části postoje než jaho samotné jádro.

O něco dramatičtějším vlivem je tzv. kognitivní disonance (vymezil Leon Festinger). Nastane k ní v okamžiku, kdy se dostanou naše postoje do rozporu. Pokud si postoje odporují, můžeme pro udržení vnitřní rovnováhy a řádu, buď jeden postoj změnit, nebo přijít se třetím postojem, který mezi nimi nastolí nevylučující se vztah.

Funkce postojů

• Sociální přizpůsobení
• Hodnotící funkce
• Všimneme si našich vnitřních nevědomých pohnutek tím, že zjistíme souvislost s vnějšími předměty , které v nás spustí určitou emoční odezvu (nebo je alespoň větší pravděpodobnost, že se to stane)